Zapomeňte na maily, pracovní telefonáty, neumytou koupelnu apod. Buďte s dětmi svojí myslí a ne jen tělem. Z celého dne s vámi tráví pravděpodobně jen tu velmi malou část, a proto je nechte, aby si ji skutečně užili, aby vás měli zcela. Naše děti jsou náš nejdůležitější projekt. Co se týká práce, vždy bude něco, co ještě musíte udělat, ale málokdo umírá s myšlenkou, kolik času ještě mohl trávit v kanceláři. Proto když si s dětmi a s knížkou sednete, ať je to jediná věc, kterou budete dělat.
15 min. čtení denně je pro intelektuální, duševní a vztahový vývoj vašeho dítěte to samé, jako dobrý pitný režim. Nebudete přece vašemu dítěti upírat vodu nebo večeři. Právě naopak, pokud vaše dítě večer nespolupracovalo, což se u přepracovaných rodičů a podrážděných či unavených dětí stává často (ano, ne jen u vás doma) – večerní čtení dokáže rozhárané vztahy stabilizovat. Umožní dítěti usnout v harmonii s vědomím bezpečí a ve vztahu s rodičem. Pokud máte výchovné problémy, hledejte řešení – společné čtení je jedním z nich.
Pokud jste doteď nepěstovali společný čas na čtení, na začátku bude těžké ho zařadit do náročného programu vašeho dne. Proto si stanovte cíle, které můžete klidně nazvat směšně malými – na začátek stačí pět minut denně. Pokud budete mít po pěti minutách ještě chuť číst dál, užijte si to. Ale pokud ne, tuto položku si na dnešní den můžete odškrtnout – udělali jste velmi důležitý krok.
Pět minut každý den v týdnu má větší hodnotu nežli jedna hodina v sobotu dopoledne. Malými kousky totiž vytváříte návyk, tím dítěti umožníte pomalu doslova přirůst ke knihám. Tak zvýšíte jeho šance, že o ně bude mít zájem i ve vyšším věku, že si bude číst pro radost a potěšení, a zároveň tak bude dlouhodobě využívat všechny výhody – intelektuální i vztahové – které literatura přináší. Nakonec, jak by vypadaly vaše zuby, pokud byste si je myli jen jednou za týden půl hodiny a ne každé ráno a večer? Se čtením a výhodami je to stejné.
Dítě ve vašem náručí, zapadající slunce, které se vlévá přes okno do pokoje, klidné obracení stran a usrkávání čaje – toto asi nebude správný scénář, přinejmenším ne v době prvních let života. Malé děti jsou plné života a neklidu. Knihy budou chtít ocucávat, budou chtít přeskakovat stránky, a je možné, že po třech minutách zapomenou, co vlastně děláte. Větší děti vás budou zastavovat a přerušovat, klást otázky. Největší děti si budou chtít stavět lego nebo bunkr, možná převlékat panenky nebo dělat „břišáky“. To všechno je v pořádku, a je to normální. Na rozdíl od televize jim nabízíte interakci a i té je třeba se učit. Nechte je hýbat se.
Tak bude pro vás i děti podstatně lehčí rozhodnout se pro ně. Do každého pokoje můžete na viditelné místo umístit košík nebo krabici s oblíbenými knihami. Stejně tak je umisťujeme do spodních polic. Ano, je možné, že je vaše dítě bude chtít zkoumat prsty a ústy, ale knihy se mají používat. Určitě znáte sbírky nádherných, nikdy neotevřených knih, které si lidé umisťují na nejvyšší polici, těsně nad vánoční porcelán?
Knihy standardně uložené do police jen těžko dítě zaujmou, je to pro ně jen série vedle sebe uložených hřbetů knih s nadpisy. Místo toho je vyložte na okenní parapet nebo využijte jednoduché police tvořivým způsobem. Ten vám umožní vystavit nádherné obálky dětských knih, které jistě přitáhnou dětskou pozornost. Knihy průběžně střídejte.
Opakovaní na úrovni věty a na úrovni příběhu je pro dítě velmi důležité. Pomáhá upevňovat větné vazby, nová slova, pomáhá chápat, jak vlastně funguje příběh. Nebuďte překvapení, když (především menší) dítě bude chtít číst stále stejnou knihu. Může jí chtít každý večer pětkrát za sebou, a bude jí recitovat s vámi, a můžou ji chtít celé měsíce každý den.
Ne, tyto dva body si neodporují, i když se to může zdát. Známé knihy dítěti zabezpečují známé podněty, avšak nové knihy jeho svět rozvíjejí. Výzkumy též dokazují, že děti z rodin, které vědomě zabezpečují přístup k nové literatuře (ať už koupí, výměnou nebo návštěvou knihovny) mají lepší studijní výsledky a stejně tak jsou z nich dlouhodobě lepší čtenáři. Proto dobrým pravidlem pro čtení s dětmi je pravidlo třech příběhů: jeden velmi dobře známý (ten, který dítě zná nazpaměť), jeden známý (u kterého zná děj) a jeden úplně nový.
Pamatujte na svůj nejdůležitější důvod, kvůli kterému toto vše děláte: